Přírodní inhalatorium V Priessnitzových léčebných lázních a.s. v Jeseníku jsou přírodním léčivým zdrojem osvědčeným MZ ČR klimatické podmínky vhodné pro léčení. Stabilitu mimořádného klimatu v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku systematicky kontinuálně sleduje téměř již 50 let automatická meteorologická měřící stanice přímo v areálu lázní. Měření prokázala dlouhodobě velmi nízké hladiny škodlivin v ovzduší a naopak stabilní vysokou hladinu negativně nabitých iontů (s koeficientem unipolarity blízkým 1,00) a vyšší koncentraci lehkých atmosférických iontů (KLAI) v ovzduší areálu PLL a nejbližším okolí. Významným se stal v r. 2004 důkaz geoatmochemie - prokázaným výnosem biogenních stopových prvků v areálu lázní a okolí z geosféry do atmosféry zvláště v místech prokázaných tektonických zlomů a puklin (prvků např.: sodík, draslík, vápník, hořčík, železo, brom, lithium a dalších biogenně důležitých prvků zvyšujících imunitu, stimulujících endokrinní systém a podporujících psychomotorickou kondici). Průkazy efektu klimatoterapie v PLL v Jeseníku vznikly za vzájemné spolupráce kolektivu PLL s klimatology, přírodovědci, hydrogeology, geofyziky a lékaři kolektivu Endokrinologického ústavu v Praze, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulty a FTK UP v Olomouci, lékaři MU v Brně a firmy AQUA MINERA z Brna. V prostranství rovné plochy pod hlavní budovou Priessnitzova sanatoria, pod příkrou strání začátku lázeňské promenády, v místech mezi rodným domkem Vincenze Priessnitze a Jubilejní vilou probíhá jeden z hlavních tektonických zlomů s prokázaným výnosem biogenních prvků do atmosféry, proto je pobyt a pohyb v tomto prostoru místem inhalace specifického bioaerosolu - přírodním inhalatoriem. Biodiverzita
Snižování biodiverzity by mohlo vyústit v pokles přírodního bohatství a mohlo by ohrozit různorodost ekosystémů. Obnova a rozšíření výsadeb stromů, keřů, trvalek a dalších rostlin či umístění prvků na podporu biodiverzity (hmyzí hotel, ježkovník, ptačí budky…) by mohla vnést do prostoru život nejen v podobě samotné zeleně, ale výsadby by mohly přilákat a poskytnout útočiště mnohým živočichům. Podpora biodiverzity územíNABÍDKA MRTVÉHO DŘEVAPro podporu saproxylických organismů by měly být v území ponechány některé pařezy či odumírající stromy jako nabídka mrtvého dřeva. Saproxylické organismy jsou organismy s vazbou na odumírající či mrtvé dřevo nebo na organismy, které jsou na mrtvém dřevu závislé. Celé dvě třetiny jsou dnes považovány za ohrožené. Mezi saproxylickými živočichy převažují v drtivé většině bezobratlí, především je to třída hmyzu, do které je taxonomicky zařazen řád brouků. MOTÝLÍ LOUKAObohacením společenstva lučního trávníku je významně posílena nabídka potravy a úkrytů pro hmyz, v tomto případě zejména motýly. Území obsahuje velké množství lučních květin a trav. VSTAVAČOVÁ LOUKA
HMYZÍ HOTELTzv. hmyzí hotel je drobná stavbička většinou ze dřeva, vyplněná různými druhy přírodních materiálů. Jak z názvu vyplývá, tato stavba slouží hmyzu, a to především samotářským druhům, které ji využívají jako bezpečný úkryt pro svá vajíčka, ze kterých se vylíhnou larvy a po zakuklení následně i dospělí jedinci. Tyto druhy vyhledávají ke kladení vajíček nejrůznější škvírky, dutinky ve dřevě, rostlinných stoncích, ve zdech nebo v zemi a jsou v přírodních a ekozahradách významnými pomocníky, kteří brání přemnožení jiných druhů hmyzu, které konvenční zahrádkář vnímá jako škůdce. JEŽKOVNÍKJe drobná stavbička ze dřeva se vstupní chodbičkou dlouhou cca 60 cm, která ústí do odvětrávaného pelechu cca 40x40 cm. Je umístěna na vhodném, klidném místě v porostu keřů, položena na terén a přehrnuta mulčem nebo listím. Ježkovník slouží jako zimní úkryt a k vyvedení mláďat ježků, příp. jiných živočichů. PLOCHY KEŘŮJsou významné zejména jako úkryt a zdroj potravy především pro ptáky a další živočichy. Schéma rostlin v inhalatoriu
TRVALKY
KEŘE
RŮŽE
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Biologická diverzita (biodiverzita) představuje různorodost života. Existuje mnoho definicí biodiverzity, neboť se jedná o složitý několikaúrovňový jev. Světový fond ochrany přírody definoval v roce 1989 biodiverzitu jako „bohatství života na Zemi, miliony rostlin, živočichů a mikroorganismů, včetně genů, které obsahují, a složité ekosystémy, které vytvářejí životní prostředí.“
Pro ochranu populace vstavačů je třeba zajistit nezměněné podmínky k jeho růstu a vhodný režim péče o lokalitu - zejména pokud jde o dobu a intenzitu kosení, využití ploch, jejich zastínění apod. Jeho existence je závislá na symbióze (mykotrofii) s mikroskopickými houbami, škodí jim především hnojení, dále nevhodná doba kosení a změna mikroklimatu daného např. mírou zastínění stromů nebo vodním režimem.
